Lyžařský výcvikový kurz

Když jsme v loňském roce objednávali termín a místo základního lyžařského kurzu, byli jsme naprosto nadšeni, neb polovina února a hotel přímo pod hlavními sjezdovkami lyžařského areálu na Špičáku slibovaly výborné lyžařské příležitosti.

Když jsme ale odjížděli v neděli 18. února s naloženými lyžemi po několikatýdenní oblevě s jistotou, že hlavní areál na Špičáku se právě do odvolání uzavřel, nebylo nám vůbec do zpěvu a vyhlídky na lyžařskou výuku byly neradostné. Ale je důležité neklesat na mysli a stále hledat možnosti a způsoby, v rámci hesla: „Když se chce, všechno jde“.

Pondělní ráno, s pohledem na rozmočené zbytky sněhu a s vytrvalým deštěm, bylo tristní. Přesto jsme se oblékli a vyšli na vycházku, kde jsme se rozhodli hledat sníh. Na svazích sjezdovek, kde se neproháněli lyžaři jako obvykle, se přece jen místa s výskytem několika desítek metrů sněhového pásu objevovala, a proto jsme odpoledne vyrazili se 17 nelyžaři na kopec. Cesta pěšky, s lyžařskou výzbrojí a výstrojí, byla náročná. Ale posílili jsme fyzickou kondici našich žáků, a to, že na sněhovém úseku pomalu “ťapali“ v nazutých lyžích, způsobilo, že získali postupně stabilitu, a v kombinaci se speciální metodickou řadou, která byla přizpůsobena netradičním sněhovým podmínkám, se pomalu z této skupinky stávali lyžaři. Druhá skupina s 16 žáky, kteří již lyžařské zkušenosti měli, přešla z hotelu na téměř kilometr vzdálenou Alpalouku, kde byl poslední fungující vlek v okolí, a i když podmínky nebyly úplně příznivé, celé odpoledne si užívali lyžování a vylepšovali své dovednosti.

V úterý už jsme na Alpalouku vyrazili všichni a celá skupina začátečníků zvládla další lyžařské dovednosti - nástup, jízdu a výstup na vleku. Lyžovali jsme dopoledne i odpoledne. Ráno bylo zpočátku protkáno deštěm a lyžařský zážitek hodně mokrý, odpoledne už nás ale potěšily první sluneční paprsky a lehce opadla i předlouhá fronta na jediný vlek pro několik školních lyžařských kurzů, takže se výuka lyžování mohla posunout opět o krůček dále. A co víc, v očích našich dětí jsme s radostí četli skutečné nadšení z jejich lyžařského progresu.

Nejvíce jsme si ale užili středeční den. Skupina zkušenějších lyžařů vyrazila za hranice do německého areálu Groβer Arber, kde jsme prožili skutečně zážitkové lyžování s množstvím různě náročných sjezdovek a s možností několika typů lanovek a vleků. Bonusem byla azurová obloha, kterou z mlhy dravě roztrhalo horské slunce, které nás hřálo a dalo příležitost spatřit zimu takovou, jakou je možnost vidět na reklamních obrázcích. I druhá skupina lyžařů si užívala sluníčka na Alpalouce. A jelikož je z jedné sjezdovky na druhou, i když několik kilometrů vzdálenou, navzájem dobře vidět, imaginárně jsme si z vrcholu kopců na sebe mávali.

Čtvrtek už byl opět deštivý, ale nepoklesli jsme na mysli, vyrazili jsme na plavecký bazén do Klatov, kde jsme si užili pěkné odpoledne zase v jiném sportovním duchu a někteří se těšili i na jízdu vláčkem. Večer pak hotelová společenská místnost zažila finále unikátní soutěže “Bohemia má talent“, kde děti předváděly připravená krátká vystoupení a vzájemně se bavily scénkami, hádankami i hudebním vystoupením našich hudebně nadaných žáků.

Když jsme v pátek odjížděli, konstatovali jsme, že ač letošní podmínky na lyžování nebyly úplně podle našich představ, přesto jsme strávili báječný týden na horském čerstvém vzduchu a všechny děti se naučily alespoň základům lyžování, které snad v budoucnosti, v lepších zimních časech, rozvinou a prohloubí.

Mgr. Pavla Hrazdilová