Vodácký kurz devátých ročníků

V letošním roce se na tuto oblíbenou akci vydalo 30 kluků a holek pod vedením zkušeného vodáka Martina Straky a jeho pomocníků Petra Šilhánka a Pavly Hrazdilové. Přípravy pondělního večera trochu narušila nepříjemná předpověď počasí, která slibovala vytrvalý déšť. Rozhodli jsme se naši výpravu nevzdat, ale pro klid žáků i jejich rodičů jsme trochu změnili podmínky přespávání, jelikož jsme zvyklí jezdit turisticky “na těžko“, a to je ve špatném počasí velmi nepohodlné.

V úterý ráno jsme tedy odjeli na tábořiště Kobylka do Liblína, kde jsme se ubytovali v chatkách a vyšlápli si na nedalekou zříceninu hradu Libštejn, která se tyčí nad řekou v zelené záplavě stromů a keřů. Po vydatných deštích jsme si na klikaté úzké cestičce, vinoucí se v úbočím, připadali jako v Amazonském pralese. Večer si kluci a holky zahráli volejbal a užívali si třídní pospolitost a atmosféru, která je zase trochu jiná než ta ve třídě při výuce.

Ve středu už nás čekal ten pravý vodácký zážitek. Úkol byl poměrně náročný, neboť nás čekalo více než dvacet kilometrů, jelikož jsme spojili vzdálenost, kterou obvykle splouváme dva dny. Po krátkém zahajovacím seznámení s loděmi a vodou proběhl základní vodácký výcvik pana ředitele Martina Straky a mohli jsme vyrazit na vodu. Všichni se učili velice rychle a po prvním rozpačitém manévrování s lodí se dovednosti dětí začaly velice rychle zdokonalovat. Naštěstí nevyšla slibovaná předpověď a my nakonec prožili na vodě krásný dlouhý slunečný den. V cíli byli všichni poměrně unaveni, ale jízdu zvládli na pohodu a večer si nezvykle brzy užívali zasloužený a klidný spánek.

I čtvrteční ráno nás vítaly při probuzení sluneční paprsky. Po vydatné snídani jsme opět naskákali do lodí a vodáckým “ahóóój“ jsme se rozloučili s liblínským tábořišťem. Čtvrtečních dvanáct kilometrů už jsme si užívali ve větším klidu a brzy odpoledne jsme finišovali v Třímanech v tábořišti U Mloka, kde naše cesta končila. Užili jsme si krásné tři dny v náručí přírody, omamném tichu klidné vodní hladiny i veselých zážitků s blízkými kamarády. Věřím, že se dětem tento vodácký výlet vryl „pod kůži“ a že se budou na vodu s kamarády, a nebo i později se svými rodinami, rády vracet.

Mgr. Pavla Hrazdilová